alfa nakladatelství
...když víte jak, víte co

Knižní novinky Registrace pro zasílání knižních novinek
Politická ekonomie strachu

Politická ekonomie strachu
Robert Higgs

Cena: 299 Kč; 449 Sk; 17 Eur;
Prodejní kód: ES 0604PES
ISBN: 80-86851-33-8


Při pohledu do našich stále ještě nedávných dějin může člověk lehce nabýt dojmu, že historickým trendem ve společnosti je ústup politiků a úředníků z našich životů. Srovnáme-li totiž jejich roli v našich životech dnes s 80. léty minulého století, je bezpochyby pravdou (a jsme tomu rádi), že je dnes mnohem omezenější než tehdy.

A přesto by bylo chybné z této naší zkušenosti vyvozovat něco o dlouhodobém trendu vývoje velikosti státu. Člověk nemusí být zrovna fandou přes dějepis, aby si povšiml, že z dlouhodobého hlediska je tomu přesně naopak: stále větší rozsah našich aktivit se stává předmětem zájmu veřejných činitelů, aniž bychom o tento zájem jako jednotlivci nutně stáli. Úředníci, vybaveni zákonnými pravomocemi, se stávají pomalu ale jistě běžnou součástí našich životů: zkuste si vzpomenout, co všechno nelze bez jejich svolení či dohledu dělat. Úřednické akty se stávají i součástí našich slovníků: slova jako povolení, licence, schválení, oznámení, potvrzení, výkaz, zákaz, průkaz používáme čím dál častěji, a to ve stále větším množství oblastí a kontextů.

Obecný proces rozšiřování státní moci – ať už ve smyslu nárůstu počtu úředníků, zvyšování jejich rozpočtu nebo rozšiřování jejich působnosti – je z ekonomického hlediska navýsost problematický, nicméně však vysvětlitelný a byl již také mnohokrát popsán. V rozšiřování veřejné byrokracie a byrokracie v soukromém sektoru však existují důležité odlišnosti.

Jedním z teoretiků, kteří k pochopení politické ekonomie růstu vlády přispěli nejvíce, je americký ekonom a historik Robert Higgs. Profesor Higgs je předním světovým odborníkem na problematiku růstu moci státu v USA v posledních dvou stech letech. Pro nás je tento případ poučný z toho důvodu, že jestli někdy někde existovala explicitní snaha vybudovat „minimální stát“, který bude lidem zajišťovat vnitřní a vnější bezpečnost, tedy zajistí jim mírové prostředí pro jejich společenský rozvoj, ale jinak nebude do jejich životů zasahovat, pak to byly právě Spojené státy. Avšak navzdory veškeré slávě americké ústavy a listiny základních práv se dnes Spojené státy nacházejí od této původní vize nahony daleko. Jejich vláda v rozporu s počátečními ideály znárodňuje, reguluje, zdaňuje a prostřednictvím tisíců stran legislativních aktů zasahuje do každodenního života každého člověka, a to stále více nejen na americkém teritoriu, ale i jinde ve světě. Jak k tomu došlo?

Svou roli hrály krize a války, spolu se systematickou snahou vlád vyžívat těchto událostí k vyvolávání strachu mezi obyvatelstvem, díky kterému bylo možné zvětšovat krok za krokem svou moc. Neznalost ekonomické teorie, a tedy chabé chápání důsledků prováděných „krizových“ opatření tento mechanismus pouze umocňuje. A právě analýzu některých klíčových okamžiků tohoto procesu je možné najít v předkládané publikaci. Jak došlo k tomu, že federální daň z příjmu to z protiústavnosti „dotáhla“ až na vysokou univerzální daň konfiskující příjem stamilionů lidí? Jak oslavovaný prezident F. D. Roosevelt vyvolal největší krizi v americké historii a způsobil více než desetiletí trvající masovou nezaměstnanost způsobující strádání milionů sociálně nejslabších vrstev společnosti, čímž nadobro liberální Ameriku přetvořil v sociální stát evropského typu? Jak povinná vojenská služba a organizace války sloužily jako model pro centrální plánování amerického hospodářství? To jsou témata, na nichž se profesor Higgs snaží prokázat, jak klíčové je nenechat se zastrašit, má-li se společnost vyhnout etatizaci a byrokratizaci. Zároveň si při hledání odpovědí na tyto otázky člověk uvědomí, jak mocnou výbavou je znalost historie kombinovaná se znalostí politické ekonomie. Jen ekonomická teorie totiž dokáže vysvětlit souvislosti mezi historickými jevy, identifikovat příčinu a následek, najít dopady jednotlivých politik a opatření a odhalit falešně si přivlastňovaná vítězství v boji proti nezaměstnanosti, chudobě, diskriminaci apod.

Dobrý úmysl (existuje-li vůbec) ani sebelíbivější politická deklarace totiž pro skutečné dosažení vytýčených cílů nestačí. Historie nám nabízí nespočet příkladů, kdy provedené politiky situaci nejen nezlepšily, ale ještě zhoršily. A historická realita nám navíc ukazuje, jak běžným jevem se v politice stala lež a podvod na občanech.


kompletní nabídku najdete v sekci katalog Logo